Dnes jsme s manželem, naším půlročním synem v kočárku a dalším manželským párem, který je v brzkém očekávání, vyrazili jako správní rodiče do pivováááru.
Není pivovar jako pivovar. Tento vybočuje. Přijdou si zde na své muži, ženy, děti, pivaři, gurmáni i cyklisti. Jmenuje se Hostivar. Je to akciový pivovar poměrně mladého věku (založen byl před čtyřmi lety) a daří se mu velmi. Nevím, jak ve všední den, ale počítejte s tím, že o víkendu v době oběda si zde bez rezervace ani neškrtnete, nemáte-li zrovna úžasné štěstí. Už dlouho jsem nezažila, aby se čekalo na uvolnění stolu. Nebo že by to bylo tím dnešním krásným počasím?
Příjemné místo postavené na zelené louce a vyvedené v moderním, jednoduchém a přitom útulném stylu. To dřevo dělá skutečně hodně. Přitom prostor uvnitř restaurace působí svěže a vzdušně. Přilehlá terasa je momentálně pro nestálost počasí obehnána igelitem, což jí v teplejším počasí vůbec nesvědčí. Na terasu navazuje travnatý výběh. Opodál stojí stánek s pivem a dalšími lákadly, nad kterými lze posedět pod širým nebem, aniž byste museli projít restaurací. Cyklistům se zde asi líbí, neboť kovová tyč se téměř prohýbala pod množstvím zavěšených kol. Máte-li děti odrostlejší, zabaví se na zdejším hřišťátku či kutálením sudů z kopečka opodál. O všem budete mít perfektní přehled.
Pokud očekáváte rodinu a stále jste se nerozhodli, jaký kočárek svému dítku pořídíte, rovněž vřele doporučuji návštěvu tohoto místa. Přehlídka všemožných vozítek (včetně těch na golfové hole) je zde totiž ohromující. Je to prostě family-friendly restaurace, s tím počítejte. Miminkám se zde na zahrádce v kočárku spinká sladce. Ten náš prospal skoro dvě hodiny vkuse a to je co říct.
Pivo se tu vaří tradiční metodou - voda, chmel a slad. Napočítala jsem k němu celkem 11 pochutin, včetně mé oblíbené tláči, tataráku a nakládaného hermelínu. Pokud nejste pivaři, můžete si dát vínko či točenou limču. Kofolu mají samozřejmě též.
A teď hlavní jídlo... Nedalo mi to a musela jsem vyzkoušet jistý pokrm.
"Steak z lososa s krustou z dijonské hořčice a kopru, šťouchané brambory s pórkem, angl. slaninou a jablky"
Nepřijde vám to překombinované? Mně totiž ano. Potřebovala jsem zjistit, zda to má své opodstatnění.
Nemá.
Losos byl udělaný dobře, krusta z dijony byla zajímavá, ale kdyby nebyla, nic by se nestalo. Omáčka z kopru působila trošku zbytečně, nebyla chuťově nijak výrazná a zdálo se, že je tam vlastně jenom kvůli zvláčnění brambor, jinak by to asi bylo suché. Pokud nemám otupělé pohárky, jablka jsem ve šťouchačkách vůbec necítila a vypadalo to, že pórek se slaninou se tam mihly pouze náhodou. Nicméně, jídlo chutnalo dobře. To já jen, že kvůli té překombinovanosti jsem očekávala úžasný ohňostroj chutí, který se však nedostavil. Moji spolustolovníci si dali steak, líčka a tortillu s kuřecím masem a všichni si pochutnali.
Jednu malou výtku bych však přeci jen měla. Na terasu navazoval venkovní koutek se dvěma lavicemi a stejným počtem na zemi stojících kovových popelníků. V nestřežený okamžik si tam jednu svoji cigaretku vykouřil jakýsi kuřák a my ostatní, těhotní či obklopení malými dětmi v kočárcích či na klíně, jsme pouze smutně hleděli do okna z vyrolovaného igelitu, které bylo spojnicí mezi tím kuřáckým koutkem a naší zabalenou terasou, kde jsme všichni seděli. Restaurace je nekuřácká. Tak se ptám, na co vůbec ty popelníky? Když už, tak už, ne? :)
Jinak ale příjemně strávený čas a vřele doporučuji k navštívení, uvidíte sami!
Máte to tady teď moc hezké, jsem ráda, že jste na blog nezanevřela. Já jsem si právě prohlížela u vás ty krásné kraslice, potom jsem musela odběhnout, trochu jsem pozapomněla a když jsem se vrátila, byl blog fuč.
Mě by zajímaly ty šťouchané brambory, na ty bych možná ze svého důchodu ještě měla, ale jak vidím, nebyl to zase až takový zázrak, možná budu zkoušet tedy slaninu bez jablek a přidám zelí. Moje maminka dělávala šťouchané brambory a zašťouchala do nich právě to kysané zelí, říkalo se tomu lepenice a bylo to moc dobré třeba k moravským vrabcům, někdy je dělala s chlupatým knedlíkem a se zelím, ale ta lepenice mi asi chutnala víc a není vůbec pracná.