Dnes je tomu přesně měsíc a dva roky ode dne, kdy jsem se stala vdanou paní. Rozhodla jsem se vpustit sem trochu nostalgie. A dobrých rad. Teď už totiž můžu radit, když to mám za sebou ;)
Svatba je úžasné téma, ale pouze pro zasvěcené. Pro ty, kteří jsou zaregistrováni na beremese.cz. Pro ty, kteří sjíždějí zahraniční svatební weby a ukládají si všemožné obrázky do složky "INSPIRACE". Pro ty, jež objíždějí svatební veletrhy a řeší, jakou barvu či tematiku svatby zvolí. Pro ty, kteří si stáhli všechny série pořadu "Čtyři svatby" a při sledování si dělají pilné poznámky. Pro ty, které (kteří) hubnou tentokrát ne do plavek, ale do svatebních šatů. Případně si je nechají šít na míru, aniž by tušily, že vlivem stresu stejně zhubnou či ztloustnou, takže jim nakonec šatečky budou nevinně sklouzávat z hrudníku nebo jim naopak zákeřně škrtit hrudní koš.
SVATBA! Tolik stresu, času, peněz, energie, hádek, bezesných nocí, životních dilemat, rodinných rozepří jenom kvůli jednomu jedinému dni! Holky, neblázněte a prostě se jenom vemte.
To se lehce řekne, ale je to takový první velký a nadmíru lákavý projekt pro nejednu snoubenku. Zejména pro takovou, která nerada nechává všechno zařizování na vždy spolehlivém osudu. Je to projekt sdílený s jejím snoubencem. A co víc! S celou jejich rodinou.
Jedna kamarádka si rozhněvala známé, jelikož je nepozvala ke svatebnímu stolu, jiná kamarádka pasovala svůj dosavadní bezproblémový vztah s budoucí tchýní do stavu "na kordy", já přišla kvůli svatbě o nejlepší kamarádku, která, ano, teď už to samozřejmě vím, nejlepší rozhodně nebyla.
Víte, svatby, to je taková zkouška ohněm. Tam se teprve oddělí zrno od plev. Ať už se to týká rodiny, známých či kamarádů. Či životního partnera :)
Abyste se z toho, budoucí manželky, nezbláznily, vězte, že:
1) Svatba je vaše a vašeho snoubence
Domluvte se především vy dva spolu (a to určitě ne způsobem "Kdybys mě miloval/a, tak bys mi to dovolil/a" nebo "Mně je to jedno, udělej si to jak chceš, já jdu na pivo" - ehm, i ženy přeci mají rády pivo, ne? :-D) jak velkou svatbu, pro kolik lidí, kde a hlavně za kolik peněz ji budete chtít uskutečnit. Je to váš den.
2) Rodina však tvoří podstatnou součást svatebního osazenstva!
Pokud se (sobecky) nevezmete jenom ve dvou někde na Tahiti, tento bod se vás zásadně dotýká. Rodina a speciálně pak rodiče, čekali celý váš život na to, až budou se slzou dojetí v oku a rozcupovaným papírovým kapseníkem v semknuté pěsti napjatě naslouchat, jak v běloskvoucích šatech říkáte své "ANO" a v podstatě tak oficiálně uplatňujete svoji letenku na konečný let "mimo hnízdo". Je to psychicky i emočně náročná chvíle, ale je to důležitá fáze životního koloběhu, neochuzujte proto o ni, byť s nejlepším úmyslem, své blízké.
K tomuto bodu už jenom tolik, že pokud se rozhodnete vzít se na zřícenině hradu umístěné na vršku strmé skály, nepočítejte s tím, že by vám babičky a dědečkové a sestry a bratři s kočárky, malými dětmi či pochroumanými končetinami nějak extra poděkovali. V tomto případě aplikaci oddělení zrna od plev důrazně nedoporučuji.
3) Svatba trvá jeden den
Je to asi jako když celý den strávíte po nákupech shánením těch nejkvalitnějších surovin, s nimiž se další celý den lopotíte u plotny, abyste večer slavnostně položili na stůl perfektně vypadající talíř se svíčkovou / kachnou na pomerančích / hovězím Wellington. Neuběhne ani dvacet minut a jídlo je fuč. Stejně jako vašich několik hodin života. Nezbyde než plný žaludek a spousta špinavého nádobí.
Věnujte přípravě svatby jenom tolik sil, času a energie, kolik skutečně máte nebo kolik tomu věnovat opravdu chcete a můžete. A počítejte hlavně celou dobu s tím, že...
4) ...žádná svatba není dokonalá, ani ta vaše nebude - smiřte se s tím už nyní!
Poslední bod si vryjte do paměti, ušetříte si mnohá zklamání. Vždy se něco objeví. Zakopnete, roztrhnete si punčochu, zapomenete si vzít podvazek nebo něco starého, nového, půjčeného a modrého, někdo dorazí pozdě, někdo včas, někdo příliš brzy a někdo se ztratí, oddávající se zakoktá, v sále začne pronikavě ječet nemluvně, nepodaří se vám nasadit manželovi prstýnek, případně se vám zakutálí kamsi pod nohy svatebčanů (ten prstýnek), střep z talíře vás trefí do hlavy, novomanžel vás pobryndá polévkou, odstín ubrousků nebude korespondovat s odstínem ženichovi kravaty, na přivítanou do nové rodiny se semele rodinná šarvátka, někdo vás unese - ženichovi to bude šumák, dort bude oschlý, káva hnusná, zábava nijaká, nestihnete rozbalit svatební dary, a pokud ano, rozbalíte umělecká díla nevšední hodnoty a nevšedního vzezření, takže budete přemýšlet, jakou skříň budete doma muset vyklidit, opijete se příliš mnoho nebo moc málo, obsluha bude totálně nemožná, vy budete totálně nemožná...
A chcete něco vědět? Stejně na to budete vzpomínat s láskou a rozněžnělostí v srdci.
Doporučuji vyšperkovat si nejhorší a nejděsivější scénář a uvidíte, jak budete nakonec mile překvapená! Ať tak či tak, svatba je nezapomenutelný životní okamžik, na který zůstanou krásné vzpomínky. Pokud si tedy berete toho pravého ;)